Đeałhor Seł´h

Počátkem všeho byl Chaos nekonečný vesmírný prostor . Z něj povstala věčná tma Erebos a temná noc Nyx, z jejichž spojení vzniklo věčné světlo Aithér a světlý den Hémerá. Potom se zrodila země Gáia, podsvětní propast Tartaros a vše oživující láska Eros. Gaia zrodila nebe Úrana a hory a moře Ponta. S Úranem měla dvanáct synů a dcer (Titánů). Později mu dala další potomky-tři jednooké obry Kyklópy a tři padesátihlavé a storuké obry Hekatoncheiry. Úranos se po prvotním Chaosu zmocnil vlády nad světem.
Své děti Úranos nemiloval a Hekatoncheiry přímo nenáviděl. Proto je uvrhl do nitra země a zakázal jim vycházet ven. Gáia tímto velmi trpěla a prosila Titány, aby otce potrestali a svrhli jej z trůnu. Matčino přání ochotně splnil nejmladší z nich-Kronos. Lstivě Úrana přepadl, zbavil jej mužství a moci, a ujal se vlády nad světem. Z Úranovy krve spadlé na zem Gáia zrodila obry Giganty a bohyně pomsty Erínye. Posledním Úranovým potomkem byla bohyně lásky Afrodíta, zrozená z mořské pěny na pobřeží Kypru .
Po vraždě otce donutil Kronos své sourozence, aby mu sloužili jako ochránci trůnu a za manželku pojal svoji sestru Rheiu. S tou měl šest dětí (Hestia, Déméter, Héra, Hádes, Poseidón, Zeus). Obával se, že ho některé z jeho dětí svrhne (tak jako on svého otce) a proto je ihned po narození jedl. Rheia se rozhodla zachránit alespoň svého nejmladšího syna Dia a proto jej porodila tajně a Kronovi dala do plenek zabalený kámen. Když Zeus dospěl, opravdu proti otci povstal. Zachránil své sourozence a ti se k němu ihned přidali. Po deseti letech Zeus v boji proti otci zvítězil, a to především díky pomoci Hekatoncheirů (které Kronos v podzemním vězení ponechal), Kyklópů a některých Titánů. Krona svrhl do Tartaru.
Aby se však mohl Zeus stát vládcem bohů, musel přesvědčit své bratry. Po porážce stohlavé obludy Týfóna bratři souhlasili, že o vládu budou losovat. Poseidónovi připadla vláda nad mořem, Hádovi v podsvětí a Zeus si podvodem zajistil vládu nad nebem a zemí. Za manželku si vzal svoji sestru Héru a s ní měl tři děti-boha války Área, božského kováře a zbrojíře Héfaista a bohyni věčného mládí Hébu. Jelikož měl Zeus stejné slabosti jako běžní lidé, byl své manželce mnohokrát nevěrný. S bohyní Létou měl Apollóna (ochránce života a pořádku, uznávaný vůdce Múz krásného umění) a Artemis (ochránkyně přírody a zvěře), s Maiou Herma (posel bohů, bůh obchodníků, poutníků, řečníků, atletů, vynálezců, podvodníků a zlodějů) a s Dionou Afrodítu. Měl však ještě mnoho a mnoho milenek i z řad pozemských žen-například se Semelou měl Dionýsa (bůh vína). Poněkud unikátním byl zrod Athény (zosobněná moudrost a síla Diova), která se zrodila z jeho hlavy.
Bohové žili na posvátné hoře Olymp a nesmrtelnost si udržovali požíváním nektaru a ambrosie.