Vláda Usírevova
V oněch dávných dobách, které se ztrácejí v šeru věků, lidé nedovedli obdělávat půdu. Nedovedli ani stavět příbytky. Zvířata ubíjeli hrubě přitesanými kameny a živili se syrovým masem. Neznali nástroje, nepřemýšleli, lidem se podobali jenom zevnějškem, chyběly jim lidské myšlenky, které odlišují člověka od ostatních živých tvorů.
A právě tehdy se ujal vlády dobrý bůh Usírev se svou manželkou Eset. Usir vyvedl dávné lidi z temných jeskyní a jam, v nichž se do té doby skrývali, a ukázal jim, jaké poklady mohou najít v zemi, po které dosud jenom chodili. Usírev otevřel zemi a země vydala lidem kov na nástroje a zbraně k lovu i k obraně. Otevřel zemi podruhé a vložil do ní zrno a země vydala svou první úrodu. Učenliví lidé otevírali podle jeho příkladu zemi, užívali jejích pokladů, zavlažovali ji, kypřili a osévali. Usir ukázal lidem, jak drtit zrno, aby bylo dost mouky, zavedl lidi k datlovým palmám a k fíkovníkům, aby ochutnali jejich plody, a ukázal jim, jak je mají pěstovat. Usir lisoval s lidmi poprvé šťávu z vinných hroznů a naučil je vařit z ječmene pivo.
Lidé opustili starý způsob života, usadili se v domech, které si vystavěli, a chválili moudrého vladaře Usíreva.
Nyní, když lidé nabyli vědomostí,bylo zapotřebí vědomosti zachovat a předávat, bylo zapotřebí paměti, která by nezemřela s člověkem. Dobrý bůh Usir věděl, kde najít takovou paměť. Obrátil se na boha Thovta, otce moudrosti a učenců, a požádal ho, by daroval lidem písmo. Thovt tedy ukázal lidem jak psát Písmem bohů, které Thovt pro toto vymyslel, a jak jej číst. Vědění dostalo pevný základ a paměť, zkušenosti a svědectví již neumíraly s člověkem.
Usir putoval s věrnou manželkou Eset zemí Kemet, pomáhal, učil a radil. Vydal se i do pouště, kde žily divoké loupežnické kmeny. Zpěvem a hudbou obměkčil jejich srdce a násilí, vražda a křivda ustupovaly před ním jako poušť před modrými prsty Řeky.
Lidé milovali boha Usíreva a bohyni Eset a pověst o nich překročila hranice Ta Kemet.