Bůh RE
Ra, Re-Ceprer, Re-Atum, Amon-Re aj...
Bozi mívali často rozdílná jména. Bůh slunce se při východu jmenoval Cheprér, v poledne Ré a při západu Atum.
Bůh stvořitel, bůh slunce a slunce samo, pán nebe a vládce
Re byl obvykle zobrazován jako muž se sokolí hlavou a slunečním diskem lemovaným posvátnou kobrou zv. uraesus. Složitým způsobem byl spojen s bohem podsvětí Usirem a uctiván jako bůh podsvětí: na některých nápisech je uváden jako Re v Usirovi a Usir v Reovi. Podle této představy v sobě spojoval vlastně dvě postavy, neboť ráno vycházel jako slunce na východě a stoupal po obloze a na sklonku dne proměnil Usira, pána západu. V tomto případě byl zachycen jako lidská postava s hlavou berana v doprovodu hadí bohyně Vedžo plující na bárce. Často jej však představoval pouze symbol slunce Reovo oko, tedy kroužek s tečkou uvnitř, který byl týž hieroglyfickým znakem jeho jména. Vedle Usira byl ztotožňován a spojován s řadou dalších zejména slunečních božstev, která si však zachovávala vlastní identitu.
Představa Reova oka a příběhy s ním spojené jsou značně složité, naznačují řadu věcí a zjednodušeně řečeno ve své podstatě dokládají Reovu moc a dokonalost.
Egypťané ho uctívali se značnym respektem až strachem, neboť prvek posvátné kobry naznačoval jeho schopnost kdykoli přinést lidem zkázu. Na druhé straně však mýty opomíjely jeho tvořivé schopnosti: z jeho slz vznikli lidé a také včely, nekolik kapek krve z jeho penisu dalo život dalsim nižším bohům.
Bohu slunce bylo zasvěceno několik chrámů, např. v Onu (Héliopoli), dále v blízkosti dnešního Abúsíru, Atonův chrám v Achetatonu a také Sluneční chrám v Dér el-Bahrí, který dala postavit královna Hatšepsovet. Řekové jej ztotoznili s bohem slunce Héliem, Římané se Solem.
V počátcích světa a v počátcích Egypta zjevil se na zemi skarabeus. Byl to nejstarší a první z bohů - bůh Re - bůh slunce. Bohové Šu a Tefnet - bohové vzduchu a vlhkosti byli pak stvořeni z Reových slin. Jejich synem se stal Geb - bůh země. A dcerou Nút - bohyně nebe. Bůh vzduchu Šu podpírá Nút, která se na obzorech dotýká svého bratra Geb. A po jejím těle projíždí každého dne ve svém slunečním voze Re. Celý den svými paprsky ohřívá Geb a dává teplo, světlo a sílu všem zvířatům a lidem. A pokud se někde objeví nepřítel, vysílá Re své oko, aby s ním bojovalo. V noci pak Re projíždí na své loďce černou západní zemí, zemí zemřelých. Přináší i jim světlo a musí zde překonat mnoho nástrah. Každé noci zde svádí boj se zlým hadem Apopisem. Každou noc nad ním zvítězí, ale dosud nikdy jej nedokázal zabít.
