Boj Hóra se Sutechem
Mnohokrát se rozlila Řeka a mnohokrát vzešlo obilí a ulehlo požaté pod hbitým srpem a Hór, syn Esetin a Usírevův, dospěl a Eset mu pověděla o křivdě, která se stala jeho otci a jí.
Z temné Západní říše vystoupil Usirův duch, by vyzkoušel Hórovu sílu a moudrost.
„Co pokládáš na světě za nejkrásnější, můj synu?“ zeptal se Hóra.
„Pomstít křivdu na mém otci a matce,“ odpověděl Hór.
„A jaké zvíře, myslíš, by ti nejlépe prospělo v boji?“ zeptal se znovu duch Usira.
„Kůň,“ řekl Hór.
„A proč ne lev? Je přeci silnější a dravější,“ podivil se Usírevův duch.
„Lev ať pomáhá tomu, kdo má pomoci zapotřebí,“ řekl Hór. „Mně je třeba koně, bych mohl pronásledovat prchajícího nepřítele a zničit ho.“
Hórova odvaha potěšila Usirova ducha, poznal, že jeho syn je dobře připraven k boji.
Hór vznesl svůj nárok na vládu nad Ta Kemet a vyzval Sutecha k zápasu. Byl to strašný boj. Zápasili pod vodou, na zemi i na vodě. V boji zmrzačil Hór Sutecha a Sutech Hórovi vypíchl oko. Nakonec mladý Hór porazil úskočného a lstivého Sutecha. Bůh Thovt uzdravil zmrzačeného Sutecha a Hórovi dal nové oko. Hór si ho však neponechal. Miloval příliš svého otce a věděl, že mu oko může navrátit život. Vložil oko mrtvému Usirovi do úst a Usírev obživl.
Vzkříšený Usir však nezůstal dlouho mezi živými. Odkázal vládu na zemi svému synu Hórovi a odešel do Západní říše, kde se ujal vlády v království mrtvých, které je od těch dob také nazýváno jako Usírevova říše.
Sutech byl poražen. Nebyl zničen, jen ochromen a stále má dost síly, by děsil ty, kdo jsou slabší než on. Radoval se znovu a znovu ze zkázy. Jeho ničivou povahu lidé poznávají v zemětřeseních a v žáru rozpálené oblohy. Vichřice mají jeho tvář a v bouřích vlaje jeho ryšavá hříva, sestupuje do ovzduší i vody a rozsévá mor, stoupá a vrší svoji zlobu až k měsíci, zakaluje jeho třpyt a pokrývá jej stíny.
Usírev vyvedl lid z temných jeskyní a naučil je lidsky žít, Sutech s nenávistí v srdci se snaží dobré Usirovo dílo pobořit. Jeho ochromená zlá síla však nemůže proniknout a zavalit svět. Vzpíná se jen a bouří.
Od těch dávných dob svítí lidem na cestu dobré i zlé souhvězdí a člověk si vždy volí jedno z nich.
 |
 |
 |
