Putování duše
Po celou jeho cestu ho provází mnohé nástrahy a nebezpečí, a když se před Anim náhle s nepřátelským sykotem odkudsi vynoří zlověstná hlava hada, Ani nezaváhá ani na okamžik.
„Hade, hade, odstup ode mne! Geb a Šu jsou nablízku! K poctě Rea jsi již sežral myš a potkana!“ zřetelně a nahlas Ani odříkal a hrozivý had se okamžitě stáhl Animu z cesty.
Aniho cesta je plná různých nebezpečí a nástrah, ale říkadla pro vycházení na sluneční světlo jsou vždy po ruce a jejich pomoc přichází v nejvhodnější chvíli.
Když Ani prošel západní branou, měl nejdříve v neurčitém davu rozpoznat některé Duchy. Snadno určil, který z nich je Duchem věčných vod. Skutečně nebylo těžké rozeznat v rozlehlých vodách Hórovo oko, které sálalo světlo nad tímto odvěkým symbolem života. Říkadla mu pomohla objevit, ve kterém při zrození vykoupali a očistili Usíreva.
Potom musel pojmenovat jednu z mnohých bran, vedoucích do podsvětí. Když i toto splnil, dostal se ke košatému strumu, pod nímž viděl kočku, kterak svádí lítý boj s hadem, který vylezl z té nejtemnější jeskyně. Ostrými drápy ozbrojené tlapy mrštného zvířete drásaly tělo strašlivého hada a v té chvíli Ani poznal boha Rea, který svádí boj se svým úhlavním nepřítelem, pánem temnot Apopem, kterého Řekové nazývají Apophisem. Jejich boj byl pro Aniho hádankou, kterou vyřešil tím, že oba nepřátele pojmenoval.
Poté měl Ani pojmenovat všechna strážce sedmi zámků a jména deseti bran do pekelných světů. Všechna jména odříkal jedním dechem a ocitl se tak před bohem Thovtem. Aby však získal povolení předstoupit před boha, musel ještě vyjmenovat jména prvních šesti strážců deseti bran.
Když byl představen bohům všech hlavních kemetských posvátných měst, vyžádal si od Anupa nové srdce, které mu zabezpečí život na druhém světě. Vroucně se pak pomodlil, by nezemřel podruhé. Náhle se přímo před Anim objevil strašidelný stín Apopa. Ani sebral veškerou odvahu a napodobil boha Rea. Svedl s hadí příšerou nelítostný boj. Had naň neustále dorážel, neustále svíjej a rozvíjel své obrovské tělo a vyrážel do nových útoků. Za pomoci bohů však odporného nepřítele porazil.
Nakonec přišel Ani k prahu nesmírně prostranné místnosti, kterou lemuje předlouhé sloupořadí a klenba je zdobena lotosovými květy. Dostal se na poslední část své těžké cesty a musí se připravit na zdolání poslední a největší překážky. Udeřila hodina posledního soudu.
Vylekaný Ani se neodvážil ani pohnout. Pouze jeho vystrašený pohled zabloudil k výjevu, který se před ním odehrával. Síň mu připadala ještě velkolepější, protože ji naplnily slavnostně se tvářící a vznešené davy lidí. V pozadí téměř skryt v polostínu seděl na nádherném trůně Usírev a Ani rozeznal, že v rukou drží odznaky královské moci – žezla nazývaná Heka a Nechech. Za ním stály jeho sestry Eset a Nebthet. Uprostřed síně zkoušel Anup přesnost obrovských vah a bůh Thovt stál opodál s připravenou tabulkou a čekal, až bude moci zapsat rozsudek.