Vážení srdce
Nastala rozhodující chvíle. K Animu přistoupila nádherná dívka s pštrosím perem na hlavě. Je to dera Reova, bohyně Maat, pravdy a ztělesnění řádu. Přistoupila k Animu, čekajícímu na prahu místnosti a vyzvala jej, by se pomodlil k Usirovi. Ani tedy pozdravil nejvyššího bohy, boha všech těchto míst, bohy nekonečné dobroty. Pak se pustil do výčtu všech špatných a nečistých skutků, jichž se dopustil ve svém životě, aby tak dokázal svou nevinu.
Když to uděl, Maat jej přivedla doprostřed síně, kde stály váhy. Na pravé misce bylo pštrosí pero představující bohyni a samu pravdu. Anup pak vzal Aniho srdce a položil jej na levou misku. Nastal okamžik pravdy!
Kdyby levá miska převážila pravou, kdyby jeho srdce bylo těžší než pero, znamenalo by to, že nežil spravedlivým životem poctivého člověka a v tom případě by přišla ke slovu hrozná bestie, která netrpělivě postávala u Thovtových nohou. Byla to Velká požíračka, démon s hlavou krokodýla, tělem lva a zadkem hrocha, která by v případě takového to rozsudku rozsápala a pozřela hříšníkovu Ba a to by pro něj znamenalo druhou smrt. Jeho bytí by se rozplynulo v nicotě.
Aniho vzrušení dosáhlo vrcholu, když se Anup sklonil, by pozoroval ručičku vah a když pak oznamoval výsledek, který si Thovt zapsal na připravenou tabulku. Ani žil spravedlivým a poctivým životem, stálo na tabulce. Ani obstál i při této zkoušce. Boží soudcové mu nakonec dovolují předstoupit před Usírevův trůn a věnovat mu vroucí a pokornou modlitbu.
Ani se tedy může nyní odebrat vstříc věčnému životu posmrtnému. Nejdřív ale musí ještě při odchodu ze soudní síně vyslovit tejné jméno prahu a správnými názvy označit každé dřevo, z něhož jsou zbudovány dveře síně.
