Kapitola 29: Erica (potřetí)
Elf vybouchl v oslňující krutost. Ostří jeho elfského dlouhého meče se zbarvilo krví, jak jeho nepřátelé pokládali své životy. Erica s úžasem sledovala, jak zabil šest jejích vojáků. Pružný dýkař se ale přiblížil k elfovi zezadu, plíživým pohybem napříč mlhou. Pevně sevřel dlaň na jílci své dlouhé, zubaté dýky. Erica sledovala, jak dýkař zvedl svou zbraň ke smrtelnému úderu. Bez varování byl ale zlodějův krk přeříznut ve dví, jeho zbraň jen kamsi odlétla. Zářivá koule o velikosti pěsti se samovolně vrátila k Vellionovi. Stál jako socha, s výjimkou jeho očí, které se mihotaly po novém cíli.
Jeho nevýrazný upřený pohled padl na Ericu, která byla z většiny zahalená v mlze.
"Pojď sem."
Meč napřažený, slabá aura zářila z elfova těla. Vojáci pozvedli své zbraně a přiblížily se k Vellionovi. Žoldáci ovládaní krvežíznivostí byli náhle nasyceni. Pohled na jejich padlé spojence, roztroušené a pohozené napříč bojištěm, nic je nedokázalo tak odradit, jako přiblížení k jejich vlastnímu zániku.
"Buď opatrný!"
Až když tato slova opustila její rty, Erica si začala uvědomovat, že již nebyla zahalená mlhou. Vykročila směrem k elfovi, neměla nic, jen svou prostou dýku. Jeden žoldák po druhém umírali pod elfovou čepelí. Erica byla napjatá, snažila se zachovat klid a chladnou vůli. Konečně zastavila pohyb svých nohou. To bylo vše, co mohla udělat, jen zůstat stát a sledovat, jak je zaneprázdněný trpasličím spojencem. Jak se na něj chystal udeřit, zahlédla Ničitele Shakdun vycházet z mlhy. Popadl trpaslíka a strčil ho do jezera, aby byl mimo nebezpečí.
Shakdun vytáhl své drapáky zvané Jamadhr, elf začal couvat. Ozval se zvláštní křik, částečně ječivý, částečně hudební, dusot z vnitřku samotného orka. Dvousečný meč sekl Shakdunovi po jeho krku, ale on zkřížil čepeli cestu svými kovovými drápy. Malá koule, která obletovala elfa, vydala větší světlo a vyskočila orkovi na hruď. Ork couvl a hned zaútočil. Šest drápů Jamadhru se opět míhalo několikrát kolem elfa. Vellion se jim vyhnul a odrážel každý útok.
Elfova tvář vypadala jako z jílu, orkovo předloktí jako z dračí kůže. Každý z nich byl poznamenaný nesčetnými ranami a s každou další srážkou krev tekla a stříkala na zem.
"Takhle to dál nejde," pomyslela si Erica.
Zvedla luk po mrtvém lukostřelci a našla zbloudilý šíp v blátě. Natáhla svou střelu a zamířila na elfa. Ale ork a elf se pohybovali příliš rychle, že nemohla pořádně sledovat svůj cíl. Byla si jistá, že orka nemůže vážně poranit a tak uvolnila šíp.
Šíp od sebe odtrhl oba bojovníky, přerušil proud Shakdunových útoků. Elf jí nevěnoval pozornost, když útočil svým mečem. Shakdun ho udržel opodál šleháním svých Jamadhrů. Ostří se srazila ve výbuch nepřirozeného plamene. Kov dřel o kov, jak bojovníci švihali svými propletenými zbraněmi. Hbitým vytočením svého jílce elf prolomil obranu odolných drápů. Vytáhnul ostří svého meče z kožené vazby drápů a vydral kus masa zpod nich.
Mezi Shakdunovými drápy tekl proud krve. Řemeny zalité krví se rozpletly. Zbraně sklouzly orkovy z ruky, spadly na zem, těžké a nepoužitelné.
Erica vykřikla a běžela naproti elfovi. Ostří obloukem vyrazilo přímo na ni s omračující přesností. Erica ucítila špičku ostří, jak projela pramínky jejích vlasů, když se přikrčila a svalila se na zem. Shakdun provedl výpad se zbytkem svých drápů. Elf krytý jedním mečem, zabodl druhou čepel do orkova boku. Divoce zařval. Erica se postavila na jedno koleno, pak se chytila.
"Chcípni!"
Vydala celou váhu do prudkého útoku dýky, která pronikla Mithrilovou zbrojí, prořízla maso a zlomila kost, konečně elfa smrtelně zasáhla. Vellion se pomalu zhroutil. Jak klesal na kolena, zvláštní smutek mu projel tváří. Jeho oči zakmitaly, nakonec padl k zemi.
Erica sledovala Shakduna, jak jen v tichosti civí na prázdné schránky bez duše svých nepřátel. Krev se stále řinula z místa, kam ho elf bodl, ale nebyla to smrtelná rána. Ork upustil zbytek Jamadhrů a hodil je do jezera. Ericu zajímalo, jestli se ork na ni zlobil, že ho sama zbavila nepřítele. Chvilku stála a rozhodla se k němu přiblížit. Dotkla se jeho ramene a účelně pronesla: "Nezabil by tě." Shakdun se na ni zadíval hrozivým upřeným pohledem. Jeho oči prozrazovaly nejistotu. Erice se zcela změnil výraz ve tváři, aniž by dala vědět proč. "Lituji."
Ork popošel směrem k břehu jezera, kde si zachráněný trpaslík ošetřoval zranění. Držel velkou zbraň, která byla dvakrát tak větší než on. Shakdun vzal zbraň, zamával s ní ve vzduchu a pak se přímo zadíval na Ericu.
"Vítězství."
Mluvil, jako kdyby to bylo nějaké prohlášení vytesané v kameni. Potom se zasmál. Erica opětovala úsměv. Pak se ale její myšlenky vrátily zpět do bitvy.
* * *
"Vypadá to, že má hrad silnější odpor, než jsme čekali. Stále zbývá mnoho nepřátel." Jiný trpaslík seděl u stromu nedaleko tábořiště, mezi zuby svíral dýmku. Držel válcovitou věc před očima a díval se přes jezero.
"Zdá se, že operátor je naživu, " řekl jakýsi hlas od kořenů stromu.
Trpaslík sklonil zařízení od svých očí a podíval se ke zdroji hlasu. U kmene pod ním stál člověk. "Co jste říkal?" zeptal se trpaslík.
"Operátor golema je, zdá se, naživu."
Trpaslík se srdečně zasmál a přidal tabák do své dýmky. Špičky jeho prstů, které byly dávno znecitlivěné jeho trpasličí prací, neucukly před teplem z hořícího popele. "Je hloupost mít takové pochyby."
"Proč?" promluvil muž stojící pod stromem.
"Jak vysvětlíte, že i když se lucerna kymácí, golem jde přímo a útočí?" Trpaslík se zhluboka nadechl z dýmky, mluvil pomalu a uvědoměle. "A proč vzal ork operátorovi zařízení? Protože je příliš těžké? Sotva."
Člověk pod stromem otevřel doširoka oči, které se jakoby nevěřícně dívali přes jezero.
"Potom … proč Sieghardt použil lucernu?"
"Protože je to liška. Pouhým světýlkem plamene vábí nepřítelovi nejlepší vojáky do jisté záhuby."
"Ale takhle riskovat život operátora..."
Trpaslík povzdechl. "Byl to nepřítel, který si myslel, že světlo lucerny vede do úkrytu operátora - Sieghardt s tím počítal. Nepřítel zaplatil nejvyšší cenu za svou pošetilost." Trpaslík seskočil ze stromu. Člověk ho chtěl podepřít, ale trpaslík ho odstrčil, jako by chtěl říct, že nepotřebuje pomoc.
"Docela úspěšná zkouška přímo na bitevním poli."
Člověk souhlasně přikývl.
"Věřím, že budete golema vychvalovat těm, kteří do něj investovali." Kovář cechu Černé kovadliny se spokojeně usmíval.
|